Výtvarné portfolio na stránce
www.galerie-hlavaty.cz
Hlavatý Jan MgA.
společnost - umění - politika

Dějinné paradoxy

Červenec 2015

Nedávno mi řekl při setkání můj známý, Řek, při debatě o současné politické situaci, že na Středním východě a ve středozemní oblasti byl kdysi klid. Vládli tam v Iráku Saddám Hussein, v Syrii Assad a v Libyi Kaddáfí. Bylo to, jak řekl, sice s ruskou podporou, ale ve jmenovaných zemích nebyly nepokoje. Po tom, co se do zemí dané oblasti vložili Američané, nastal tam, podle jeho názoru, rozvrat a nekontrolovatelný vývoj.

Jak se říká - „na každém šprochu je pravdy trochu“. Skutečně, na straně intervenující americké armády v Iráku se stalo hodně chyb. Armáda Spojených států se po svržení iráckého diktátora měla stáhnout a nechat další řešení situace jen na Iráčanech. Podle jednoho rozhlasového rozhovoru člena posaddámovské koaliční vlády, zástupce kurdského obyvatelstva, ministra kultury Muffida Jazairiho, bylo velkou chybou Američanů, že se stále snažili iráckou situaci kontrolovat a řídit a nenechali postupný vývoj na domácím obyvatelstvu a jeho volených zástupcích. Spojené státy vedl tehdy obchodně orientovaný George Bush, který měl zájem na tom, aby jeho země z nastalé situace urychleně profitovala. Nejvýhodnějším artiklem obchodních vztahů bylo ropné bohatství Iráku. Proto nebyla americká armáda hned po svržení diktátorského režimu Saddáma Husseina stažena, ale měla zajistit bezpečné prostředí pro ropné giganty Spojených států, jež chtěly v dané oblasti uzavřít výhodné smlouvy pro těžbu.

Nástupce prezidenta Bushe Barack Obama ve snaze napravit dřívější chyby odvolal americkou armádu z Iráku a v zemi zůstávají jen vojenští instruktoři, kteří cvičí Iráčany na boj s organizovaným zločinem. Syrie zůstává v občanské válce pod Assadovým vedením trvale americkým nepřítelem i vzhledem k tomu, že sousedí se státem Izrael, s nímž je z minulosti ve válečném stavu. Pomáhá v teroristické činnosti proti Izraelcům, spojencům Spojených států.

Autoritativní režimy, jež byly pod sovětským vlivem antiamericky orientované, organizovaly a se sovětskou podporou řídily teroristické bojůvky, připravované na boj na všech frontách proti „imperialismu“, především americkému. Dnes těmto rozrůstajícím se bojůvkám, majícím už charakter pravidelné armády, schází podpora těchto režimů, které zmizely ze světa. Dnešní ničivá síla, nazývající se Islámským státem, pramení z původních jednotek „protiimperiálních bojovníků“ sanovaných sovětským blokem, který jim poskytoval výcvikové prostory a zásoboval je zbraněmi. Odkud pocházejí pověstné kalešnikovy, které figurují v každém zločinném útoku a s nimiž se učil zacházet i Bin Ládin ? Odtud ten původní „klid“ na Sověty kontrolovaném Středním východě. Islámský stát usiluje o obnovu Osmanské říše, která ovládala většinu arabského území a snažila se expandovat do Evropy. Jeho ideologií je mocichtivost, nenávist a negace všeho, co je spojeno s atlantickou kulturou a demokracií. Jeho motivací je násilí, ne víra, jíž se zaštíťuje. Co je podstatou islamismu, který nechává vraždit muslimy, modlící se v mešitách ?

Svět se bude muset spojit k účinnému odporu k tomuto moru, který hrozí v budoucnu zaplavit celou civilizaci. Co je nejzvláštnější, mezi zverbovanými adepty přízně k Islámskému státu jsou čím dál víc vzdělaní mladí lidé, studenti technických oborů na vysokých školách. Nechtějí tito lidé mít možnost a příležitost využít svého nadání a uspět ve svých oborech studia ? Je jejich hlavní touha nechat se roztrhat výbušninami ? V jejich jednání je hlavně nesnášenlivý fanatismus středověkého myšlení, vybuzený manipulujícími verbíři. Zároveň ale i nedostatek samostatné vůle a vlastního úsudku, který by je vedl cestou tolerance k těm, kteří obývají jiná místa na zemi, než je jimi „vymezená“ oblast, již se snaží rozšířit stejně, jako jejich středověcí předkové.

Jan Hlavatý
 
foto kalendář krásná a levná fotokniha