Výtvarné portfolio na stránce
www.galerie-hlavaty.cz
Hlavatý Jan MgA.
společnost - umění - politika

Filištínští

Červenec 2014

Ve třicátých letech 20. století v jedné ze svých inscenací v Osvobozeném divadle zpívali Jiří Voskovec s Janem Werichem písničku, v níž byl text : „a ti bídní filištíni válku vést nebyli líní, až potkali Davida“.

Tehdejší účel zpívaného textu byl samozřejmě výstražným apelem vzhledem ke kritickému postavení židovského obyvatelstva v nacistickém Německu. Nikdo si tehdy nepřipouštěl, protože Židé i Palestinci žili ve smíru pod anglickou správou společného blízkovýchodního území, že by mezi těmito etnickými skupinami mohlo v budoucnu dojít k tak nesmiřitelnému nepřátelství, jehož výsledkem je dnes množství mrtvých lidí a zničených obcí a měst.

Když člověk vidí ruiny palestinských domů a všechno obrácené ve smetiště zřícenin, říká si – proč se tak všechno vyhrotilo ? Existuje přísloví - „Kdo seje vítr, sklízí bouři“. Vždycky ten, kdo vyprovokovává konflikt, musí počítat s odezvou. Jakékoli zhoršení podmínek klidu mezi znepřátelenými stranami nenastane samo od sebe. Vždycky je příčinou zažehnutí požáru nějaký impuls. Tentokrát to byla vražda tří izraelských chlapců, kteří se vraceli z výletu a stopovali na silnici auta. Bylo to v místech, jež nekontroluje stoprocentně stát Izrael. Odvetou za tyto zločiny bylo upálení mladého postiženého Palestince šovinistickými antiarabskými osadníky. Takové zvrhlosti nelze tolerovat a izraelská policie krátce po zločinu Palestincovy vrahy našla. Z druhé strany - od palestinské policie - nikdy k žádnému o

dhalení antižidovských násilníků nedošlo a tedy není možné palestinský stát považovat za civilizovaného a rovnoprávného člena mezinárodního společenství. Přestože by si jistě palestinský prezident Abbás přál, aby Palestina byla uznána jako věrohodný stát, vzhledem k dvojí správě palestinského území – vlády pod prezidentem Abbásem na Západním bře

hu Jordánu a správou organizace Hamás na maličkém prostoru kraje Gaza - je to obtížně možné, protože palestinský prezident nemá vliv na akce Hamásu, mezinárodně označeného jako teroristické seskupení.

Organizace Hamás se z území Gazy rozhodla bojovat proti izraelskému státu. Je si samozřejmě jistá, že nemůže normálně vyhrát nad dobře vyzbrojenou izraelskou armádou. Počítá ale s tím, že se obce a osady území Gazy budou obracet v ruinová spáleniště a že velký počet civilních obyvatel je vystaven martyriu vyrovnávat se se ztrátami svých blízkých.

Její snaha zřejmě spočívá v tom, docílit toho, aby svět jednoznačně odsoudil Izrael za páchání vražd civilistů a přiklonil se na stranu Hamásu. Jak ale rozpoznat nevinného civilistu od zfanatizovaného ničemy, který sice obětuje svůj život v sebevražedném útoku, ale jeho cílem je zavraždit co největší počet lidí kolem ? A jaký cíl mají Hamásem vypalované rakety na izraelská města ? Když vidím člena této organizace, který má obličej omotaný kostkovanými šátky, jak do televize vykřikuje své ideologické fráze, zvedá se mi žaludek. To nejsou lidé, jimž jde o zlepšení situace svého národa, ale o jedince, kteří zůstali v zajetí středověkého myšlení.

Před pár dny byli v televizním studiu ČT 24 hosty izraelský i palestinský velvyslanec. Každý odděleně, asi na jejich přání. Palestinský velvyslanec řekl, že když se míjel se svým izraelským kolegou, podal mu ruku a řekl, že jsou s Izraelci bratři, kteří si musejí vyřešit své vlastní neshody. Je to pravda, Bible dokládá společný etnický původ arabského a židovského obyvatelstva. Doufejme, že obě strany společného etnika dojdou k nutné dohodě a tím k postupné prosperitě celé oblasti současného střetu. Předpokládá to ovšem upřímnou vůli zúčastněných stran.

Jan Hlavatý
 
foto kalendář krásná a levná fotokniha