Výtvarné portfolio na stránce
www.galerie-hlavaty.cz
Hlavatý Jan MgA.
společnost - umění - politika

Karel Schwarzenberg - Jan Švejnar

Říjen 2011

Čas běží a blíží se budoucí prezidentská volba. Můj aktuální článek má jiný cíl, než vymezit proti sobě dvě silné osobnosti, z nichž každá je důležitá pro pokračování našeho demokratického směřování. Nepíšu systému, protože náš současný stav je příliš poznamenán totalitní minulostí.

V roce 2007, před poslední prezidentskou volbou, jsem uveřejnil na své webové stránce článek nazvaný "Východ - Západ : Klaus - Švejnar". V textu je zdůrazněn rozdíl mezi politikem, vycházejícím ze života v totalitních poměrech a člověkem, od mládí žijícím v liberálním politickém prostředí. Problém naší současnosti je v tom, že politik, mající za sebou praxi v totalitní minulosti, má mnohem více příznivců a to jistě velmi vlivných, než ekonom, zvyklý na ustálená demokratická pravidla se všemi právy a povinnostmi, provázejícími svobodnou společnost.

Tyto skutečnosti budou samozřejmě ovlivňovat i blížící se budoucí prezidentskou volbu. Jsou známy tendence k zamezení přímé volby kandidáta, jehož by si bez politicky motivovaného předvýběru určila veřejnost. Bude záležet na tom, jak sílí demokratická emancipace obyvatelstva a do jaké míry si lidé nechají všechno líbit od mocichtivých a hamižných "politiků", starajících se jen o svoje vlastní dobro.

Nicméně, zpátky k možným kandidátům, kteří se budou nejpravděpodobněji ucházet o nominaci. U veřejnosti, pokud by šlo o přímou volbu, má nejvíce preferencí Jan Švejnar. Je to pochopitelné, kdyby nebylo obstrukcí komunistů a zákulisního manipulativního jednání ze strany ministra vnitra Langera, který z titulu své funkce mohl hlasující poslance při poslední prezidentské volbě vydírat znalostí jejich kompromitujících materiálů a tak zařizovat podporu pro svého "šéfa", byl by dnes Jan Švejnar prezidentem České republiky.

Karel Schwarzenberg je potomkem slavného rodu. Nebudu ho nazývat knížetem, protože jak on sám ví, šlechtické tituly byly zrušeny prezidentem Masarykem v začátcích nově konstituované Československé republiky. Rodina Schwarzenbergů byla vždy loyální k našemu demokratickému státnímu zřízení a sám Karel Schwarzenberg se ve Vídni, kam se po roce 1948 uchýlil, choval velmi humanitně, když polovinu svého zámku provozoval jako hotel s aktivitami určenými veřejnosti včetně diskoték pro mládež a různých společenských setkání. Usilovně podporoval politické exulanty, nucené odejít z komunistické země.

Kandidatura Karla Schwarzenberga mne osobně velmi těší, v jeho osobě se trochu promítá pokračování éry Václava Havla, jehož byl v prvních porevolučních letech blízkým spolupracovníkem. Dnes by mohl být mnohem spíše ministrem životního prostředí, než ministrem zahraničí, protože je vyškoleným lesníkem a ne odborníkem na mezinárodní politiku. Jeho kolegové na mezinárodní scéně ho jistě tolerují, protože každý informovaný politolog a diplomat ví, co znamená jméno Schwarzenberg v evropském kontextu. Bohužel jsou to v jeho případě spíše vzpomínky na minulost.

Dalšími možnými uchazeči jsou Vladimír Špidla a Přemysl Sobotka. Nebudu se přizpůsobovat obecným klišé o tom, kdo je levicovým a kdo pravicovým, protože to jsou zástupné kategorie a záleží jen na tom, kdo koho v této souvislosti podporuje.

Vladimír Špidla byl velmi dobře hodnoceným evropským komisařem za sociální oblast v Komisi EU. Tento vládní post společné Evropy je jedním z nejdůležitějších, co se týká zaměstnanosti, pracovních příležitostí na evropském pracovním trhu a obecné prosperity. Bohužel se evropské angažovanosti našich politiků věnuje v domácích médiích málo pozornosti. Předcházející působení V. Špidly ve vedení české vlády skončilo kvůli špatné personalistice. Nebyl dost prozíravý na odhad, kým se obklopoval.

Doktor Sobotka je, myslím, člověkem v politice dost tvárným, aby mohl být považován za skutečně silnou osobnost. Místo něj bych si představoval, že by příznivci jeho politického směru měli dát přednost Miroslavě Němcové.

I když prezidentská funkce nemá přímý vliv na praktickou politiku, v každém případě určuje její hodnotový směr. Z možných kandidátů má jediný Jan Švejnar jasnou vizi do budoucna. Již před poslední prezidentskou volbou prohlásil, že naše země by při efektivní ekonomické správě mohla být tím, čím je dlouhodobě Švýcarsko. U dalších možnost iniciace změny současného stavu nevidím.

Jan Hlavatý
 
foto kalendář krásná a levná fotokniha